Mé snoubence i Bohu

Jak popsat lásku?

Jak popsat svět?

Jen sedím a koukám na své prsty na klávesnici, které píšou tyto řádky a já je snad neovládám, jen ze mě kanou slova, prší a padají a tříští se o oči na tvé obrazovce. Je tu jen nebe rozřezané korunami stromů, je tu něha a dotyk a tisíce nevyřčených slov, je tu ticho a přitom mi srdce zpívá.. Není to nic světoborného, není to článek, který tě rozseká, je to jen LÁSKA..

Miloval jsem tě dřív než jsem poznal co je to láska, miloval jsem tě dřív než jsem tě poznal, miloval.. Čas se zastavil, v celé své kráse, každá hodina a každý nádech směřoval k tobě, vždy o krůček blíže.. Celou dobu jsem věřil, že bych tě mohl najít a čas, ten krásný nikdy nekončící čas, přivedl mé srdce k tobě.. Miluji tě, už tisíc let, protože tisíc let je jako jeden den a jeden den jako tisíc let..a dalších tisíc tě budu milovat..

Slunce teď zaplňuje místnost, ikdyž je tma..a já tě tady slyším snít, ikdyž jsi daleko, cítíš to samé? Právě teď?